Možná se při vyslovení slova menstruace cítíš trošku nekomfortně.
Možná je to pro Tebe choulostivé a vlastně i trochu nepříjemné téma.
Možná, že pociťuješ nervozitu, stud, protože nevíš, jak tohle téma uchopit.
Dost možná s Tebou o menstruaci nikdo nemluvil, když jsi to jako mladá dívka potřebovala, protože Tvá máma se styděla ještě víc, než Ty…
Možná jsi o menses slyšela jako o „krámech“, jako o „Tom“ co Ti znepříjemní půlku života…
Teď už jsi dospělá. Jak tohle téma teď vysvětlit vlastní dceři? Vlastnímu synovi? Co když už jej nechceš předat dál ve stejné formě, v jaké bylo předáno Tobě… Jak jej tedy uchopit?
Jako maminka dvou dcer a žena, která pracuje s dalšími ženami, často dostávám otázku jak a kdy s dětmi o menstruaci mluvit. A dnes Vám nabízím můj úhel pohledu.
Na začátek se zkuste se na celou situaci podívat očima dítěte… Můžou Ti být rok, dva, tři nebo třeba osm… S radostí objevuješ svět a vše okolo Tě zajímá. Když něčemu nerozumíš, pak se vyptáváš těch, kteří jsou Ti přirozeně nejblíž – mámy, táty, babičky, dědy, tety…. Těm totiž věříš, považuje je téměř za všeznalé, moudré a s důvěrou se na ně obracíš. S jakýmikoliv otázkami….
A teď se vrať do současnosti. Jsi dospělá. Jsi máma. My mámy (tátové, babičky, dědové, tetičky…) jsme někdy zaskočeni, pokud se zájem dítěte stočí k otázkám, které považujeme za poněkud choulostivé. Víme, že tyhle otázky jednou prostě přijít musí a stejně se můžeme cítit málo připravení…“Cože? Jak mu to vysvětlit? Není na to moc malé? Co říct a co už ne? Jak být pravdivý a přitom nezabíhat do nepodstatných detailů?“…
Děti ale tahle témata berou úplně přirozeně. Jsou pro ně rovnocenná jako to, proč ptáci umí létat, proč rostou květiny nebo třeba co dnes musíme nakoupit, abychom mohli uvařit večeři…
To, že se u něj my cítíme trapně, choulostivě je náš problém. Ne dítěte. Neničme tak naší nezralostí jeho přirozenou zvídavost…
Většinou se v těchto tématech necítíme dobře proto, že s námi o těchto tématech moc nikdo nemluvil, protože lidem kolem nás připadala tato témata trapná a choulostivá, když jsme se na ně jako malí ptali… Neměli jsme dostatek informací, když jsme je potřebovali. Neměli jsme někoho opravdového, kdo by nám na rovinu bez vytáček řekl, jak se věci mají… Naopak – vycítili jsme vytáčky dospělých a zjistili jsme, že je tahle témata jsou asi něco, o čem se moc nemluví, u čeho se máme stydět… Vytvořili jsme si z témat jako menses nebo sex určité tabu, o kterém se mluví jen velmi zřídka, velmi potichu, anebo vůbec…
Jsem toho názoru, že pokud se dítě ptá, je připraveno na odpověď. Než se totiž zeptá, má už v hlavě nějaký scénář, jak by to pravděpodobně mohlo být. A my mu jen potvrzujeme, vyvracíme, dolaďujeme jeho představy… Protože kdyby ty představy v hlavě nemělo, pak by jej ona otázka vůbec nenapadla a ono by se nezeptalo.
Už to chápeš? Nevadí, že jsou dítěti teprve dva… Odpovídej přesně na to, na co se ptá. Nemusíš přidávat nic víc. Když vidí, že krvácíš a zeptá se, co to je – stačí říct to je menstruace. Pokud se neptá dál, nemusíš zabíhat do dalších detailů. Na ty se třeba zeptá zase až příště – tehdy, až bude na odpověď připravené…
Využijme jako rodiče příležitost, kdy nám dítě věří, kdy se nestydí. Chyťme ji za pačesy a nepusťme! Vždyť tohle přeci chceme! Aby se na nás s důvěrou obracelo a věřilo nám. Využijte příležitosti mluvit s dítětem o „choulostivých věcech“ ještě daleko dříve, než se začne stydět… A to přijde nejpozději se vstupem do puberty…
Přidávám pár konkrétnějších tipů jak na to :
– Děti mají často krev sepjatou úrazem, zraněním, zranění, něčím bolavým. Mají pak o mámu strach. Vysvětli mu, že nejsi nemocná, neumíráš, jen máš menses…
– Maličkým dětem často stačí mense vysvětlit třeba takto: „Aby vzniklo miminko, je k tomu potřeba žena máma a muž táta. Každý měsíc v ženě uzraje jedno vajíčko, ze kterého by mohlo být miminko. Pokud ale k němu nedá svou část i tatínek, tak z něj miminko nebude a vajíčko odchází spolu s troškou krve ženě ven z těla.
– Pokud jsi těhotná, můžeš této příležitosti využít jako edukační období pro své starší dítě. Nakresli mu, jak vypadá ženské tělo uvnitř: nakresli vaječníky, vejcovody, dělohu (nijak odborně, zapoj fantazii J ), popisuj, na co slouží (třeba si taky doplníš informace J ). Můžeš mu říct, že i ono vyrostlo v tomto „pokojíčku“ a že díky menstruaci je i ono na světě. .
– Využít můžeš pestrou nabídku knih, které se nyní dají sehnat.
– Pokud tě dítě nějakou otázkou opravdu překvapí, pak si klidně vezmi čas na rozmyšlenou – přiznej, že je to pro tebe nyní náročné a že si vše potřebuješ rozmyslet. Dej konkrétní údaj, kdy se k tématu vrátíte a dodrž to!
– Neschovávej menstruační pomůcky, jako by to byly dárky k Ježíšku…. Nemusíš je zrovna vystavovat, ale prostě s nimi zacházej, jako s dalšími toaletními potřebami. A když je dítě najde, nevymýšlej si. Řekni pravdu. Můžeš dítěti ukázat vložku, kalíšek, tampon. Pokud budeš více mluvit o jejich používání, vždy je dobré zdůraznit, že do pochvy patří pouze dospělé ženě. Dej dítěti klidně vložku, tampon ke zkoumání. Můžete společně udělat pokus – nasávání pomůcek vodou. Prostě vezmi to jako téma k experimentu a edukativní hře J
– Pokud Ti v období krvácení není dobře, potřebuješ odpočívat, spát, relaxovat, pověz o tom dětem. Vysvětli jim, že Tvé tělo teď potřebuje chvilku samo pro sebe. Popros je, zda Ti donesou deku, podají čaj, nechají Tě chvilku v klidu odpočívat a budou si samostatně hrát… Uvidíš, jak se děti budou reagovat. Často je pro ně tato situace, kdy si s Tebou vymění role, natolik „WAU“, že se o Tebe začnou starat, jako Ty se jindy staráš o ně… Budou najednou o dost větší, dospělejší a budou Tě s láskou opečovávat… Ty budeš odpočívat a ony se naučí, že každý člověk (dokonce i ta silná máma) potřebuje občas čas jen pro sebe
A fakt důležitá věc na závěr… Mluvme o menses nejen s holčičkami ale i s kluky. Ano, teď jsou možná malincí, ale jednou z nich budou partneři, manželé, tatínci… A věř, že jejich žena ocení tchýni, která je od dětství skvěle informovala J.
Co dodat? Jedna polovina celého světa menstruuje, menstruovala nebo menstruovat bude.
Zkrátka, pokud se na menses budeme dívat jako na něco přirozeného, bude schopné o něm i přirozeně komunikovat.
Pokud by ses ráda ve svém menstruačním uvědomění posunula dál, pokud bys jej ráda začala brát jako něco přirozeného, jako něco, co dělá ženu ženou a umožňuje pokračování našemu rodu, něco, co je dar a ne prokletí, pak Tě zvu k webináři „Jsem žena, jsem cyklická“, který si můžeš ode mě zakoupit. Těším se na Tebe!
Krásné dny. S úctou a láskou Jana